Готовый Бизнес-план Брокер На Рынке Forex

I am Mohammad Asu Mia. I entered Kurmitola Golf Club club when I was 21 years of age, and now I am Early days: I started off as a caddie, carrying golf kits of foreigners from Canada, America, etc, who used to play here. It was an hole course back then too, but the green and the fairway weren’t in great condition. So we had to work on the green and the fairway eunic-brussels.eu were fewer members and caddies in those days and we used to enjoy the time. I am talking about my early days here. I have learnt golf while working as caddie. There were Brits and Pakistanis before liberation, but no Bangladeshi golfers in those days. And the foreigners used to control the club.

Troubled times: During the liberation war, the club was closed for more than a year. There were a lot of injustices that took place inside the golf club. But once the country got recognition, people started coming to the golf club and it started to function as a proper club. I work every day: some days nine-hole while other days hole.Reputation: Golf is our profession, so we have to come here. Now there are thousands of members and they take good care of us. We, the caddies and the ball boys, have a good reputation. We work with honesty. We here from the members who say the caddies at other clubs are arrogant and rude, but they speak good of us. When a member plays well, we feel good. They also treat us well after hitting a birdie or after a good round of golf. When members play poorly, we also feel sad.

Etiquette: I think golf is a gentlemen’s game. You have to be very calm and composed when playing golf. One needs to maintain their composure while playing golf and I suggest this to the players too. One cannot lose their temper at any point. The golfer should take responsibility if he plays an errant shot. He can’t blame the caddies because we only work as per their wish, we give them the clubs that they demand.

Expectation: As long as I have the strength, I will work as a caddie. When I am not able to continue, I will have to give up. Not everyone at my age can continue this work. A lot of my colleagues have left this profession, but I’m still continuing. I am grateful to every member and every caddie and ball boys. I have good relation with everyone.

I hope the club authorities and the members will look after us when we can’t work anymore. We have lived our entire life here. So I hope they make an arrangement so that our future is secured.

The vaunted 'SKWALA HATCH' is nearly upon us!  It's very exciting.  I put together a Podcast talking about the ins/outs of this annual event and that's a good place to start. I also included a few photos of the bug, and a link to flies here as well.

Skwala Stonefly Patterns

Artticle - Top Ten Tips for Skwala Stonefly Hatches

This is a BIG Skwala. They can be as large as a typical #8 dry fly as adults!

The Skwala sits LOW and FLAT!  They rarely flutter and flap when on the water and are a "quiet" bug.  They camoflauge well and are very drab in color.

The nymphs are a light olive color. Not quite Gold but definately more olive than brown or black so choose your nymphs wisely.

This is one of our favorite patterns if not the Best Skwala Stonefly Dry Fly of all time.  It just gets bit.  Straight up BIT.

The "Bitteroot" style Skwala dry fly pattern is a historical killer.  

The belly of the beast!

„Dej tam víc třísek. Ty noviny víc zmuchlej. My tam občas foukáme, to pomáhá.“ Poprvé zatápím v kamnech a asistuje mi hned několik lidí. Každý má trochu jiný postup a ten jeho je nejlepší. Do toho mě za rukáv tahají děti. Chaos! Jsem z nich nervózní a posílám je pryč. V kamnech hoří. Hurá! Prvotní úspěch.

Mám z kamen respekt. Trnu, abych včas přiložila, aby se děti nespálily, abych se nespálila já a aby ti moji žrouti měli vůbec co jíst, protože kamna jsou jediným sporákem v chalupě. Tohle bylo měsíc zpět. Teď už mi nikdo neradí.

Studánka v chalupě

„Až půjdeš do studánky, skloň hlavu. Jak pršelo, vylezli slimáci a budeš je mít přímo nad hlavou,“ upozorňuje mě manžel. Brrr! Jestli něco nesnáším, tak slimáky! Studánka je zvláštní místo v chalupě. Kamenná klenba zasazená do svahu, pod kterou je studánka. V dobách stavby chalupy mělo toto místo dvě funkce &#; regulace vlhkosti a zdroj vody. Pro nás funguje jako sklad potravin a lednice, která v chalupě zatím není.

Slimáků mi nad hlavou visí několik, díky světlu v temné místnosti je i zřetelně vidím. Přeju si jen, aby mi nespadl některý z těch slizounů za krk. Prší několik dní v kuse, a tak slimáky máme i všude kolem.

Pivo na slimáka

„Mamka je utopí v pivu,“ radí Martin. „V pivu?“ divím se. Odpoledne sousedka rozvíjí pivní fintu na slimáky: „To vezmete petku, uřežete půlku a zahrabete na úrovni země. Nalijete pivo a do rána jich tam máte utopených tak “ Uf! Vidím to hned v obraze a ten obraz se mi hnusí. Sousedka vyhodnotila můj zkřivený obličej a k mé drobné radosti pokračuje jinou alternativou: „Ale já ho nejčastěji přeříznu vejpůl a on do rána zmizí. Taky si na ně nehodlám zvyknout. Žerou mi kytky!&#; Nejsem si úplně jistá, jak se tvářím teď, ale o nic lepší to nebude. V té chvíli přichází soused a rázně sděluje: „Já je propíchnu a je klid. Jsou přemnožený. Vyhodit je pryč ničemu nepomůže.“ Děkuju všem za rady. Odcházím s myšlenkou, že operace slimák bude moje achillova pata.

Kolega pavouk

„Káji,“ běžím za manželem a sotva popadám dech, „skočil mi obrovskej pavouk &#; tlustej jako prase- přímo na čelo!&#; Vymetala jsem stodolu a jeden křivák mi opravdu skočil témeř do tváře. Od manžela jsem čekala minimálně medaily, protože jsem ani nepípla. Pavouků se nebojím, ale ráda je nemám. Pokud se nějaký větší zatoulal do našeho bytu, volala jsem manžela. V chalupě je jich jasná převaha. Pavučiny &#; vymetené týdny dozadu &#; jsou zpět. Rozhodla jsem se na tyto 8nohé tvory dívat trochu jinak.

Tom a Jerry

„A když najdu myš v ložnici, tak co mám dělat? Honit ji s koštětem? Majznout ji po hlavě?&#; chrlím dotazy na manžela. &#;Nic. Stejně ji nechytneš,&#; odpovídá s klidem. V mé hlavě zní magické slovo &#; kočka. Sousedovic Mikeška mi ukázala, že si s myší výborně poradí. Jednu bez hlavy už přinesla před dveře chalupy. Tak na ni budu spoléhat dál.

Premiéra motorové pily

„Slib mi, že mi zůstanou obě ruce celé,“ říkám úzkostně manželovi. Ten bere novou motorovou pilu opět do rukou. „Věřím ti! Ale mám z toho respekt,“ dodávám. Manžel mi následně pevným hlasem slibuje, že mi nic neuřízne. A jedeme dál. Když jsme začali řezat, sepnul adrenalin a mě ani nanepadlo bát se o prsty. Pak se pila párkrát sekla a manžel mi posunul ruce dál. Adrenalin vystřídal pud sebezáchovy. Od pily jde teplo. Všude létají piliny. I do očí.

Vystoupit ze své komfortní zóny je pro mě adrenalinem a jistou formou sebepoznávání. I tak vím, že některé věci pro mě budou tvrdším oříškem jak jiné.