Какие Есть Индикаторы На Сотовом Телефоне
editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thomas Wolfe na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat editovat zdroj]
Wolfe se od roku snažil tři roky o inscenování svých děl, avšak bez úspěchu, mj. i kvůli jejich přílišné rozsáhlosti. Divadlo Theatre Guild také odmítlo jeho hru Vítejte v našem městě. Nakonec v říjnu odplul do Evropy, kde chtěl pokračovat v psaní. Z Anglie odcestoval do Francie, Itálie a Švýcarska. Na své cestě zpět potkal Aline Bernsteinovou (–), scénickou výtvarnici divadla Theatre Guild. Měla dvě děti se svým o 18 let starším manželem, burzovním makléřem. Od října žili spolu s Wolfem, vztah trval následujících pět let. Byl sice turbulentní a někdy bojovný, ale měl silný vliv na Wolfeho tvorbu. Po návratu z Evropy v létě začal Wolfe psát první verzi románu O Lost, který se vyvinul do díla s názvem K domovu pohleď, anděle! (Look Homeward, Angel). Šlo o autobiografický román, rodinnou kroniku, ve které se Wolfe vrátil ke vzpomínkám na život v Asheville, včetně osudů obyvatel matčina penzionu na Spruce Street. V knize se městečko nazývá Altamont a penzion Dixieland. Svou rodinu pojmenoval Gantovi, sebe Eugen, otce Oliver a matku Eliza.
Originální rukopis O Lost měl o sto stran (66 tisíc slov) víc a Wolfe v něm více experimentoval, než v konečné verzi K domovu pohleď, anděle!. Editace byla provedena Maxwellem Perkinsem z vydavatelství Scribner 's, nejprominentnějším knižním editorem těch dob, který také pracoval s Ernestem Hemingwayem a Francisem Scottem Fitzgeraldem. Wolfe mu vyjádřil svou vděčnost za disciplinovanou editaci. Říká se, že Wolfe v něm našel vzor postavy otce v tomto románu. Perkins byl otcem pěti dcer, Wolfe si k němu patrně vytvořil synovský vztah také. Perkins zkrátil děj a zaměřil se na charakter Eugena, jehož předobrazem byl sám Wolfe.
Román byl publikován jedenáct dní před krachem burzy v roce Byl dedikovaný Aline Bernsteinové. Brzy po vydání románu se však Wolfe vrátil do Evropy a svůj vztah s Bernsteinovou ukončil. Publikace románu způsobila v jeho rodném městě Asheville rozruch, protože se v něm dalo demaskovat více než dvě stě místních postav. I někteří členové Wolfovy rodiny byli rozrušení ze svých portrétů v románu, ale jeho sestra Mabel mu napsala, že si je jistá, že měl nejlepší úmysly. Wolfe se pak Ashevillu raději vyhýbal osm let.
K domovu pohleď, anděle! se stal bestesellerem krom USA také ve Spojeném království a Německu.
Po více než čtyřech letech (Wolfe v té době žil v Brooklynu) vydalo nakladatelství Scribner’s jeho druhý román The October Fair. Byl to vícedílný rozsáhlý epický příběh. Po zvážení obchodních možností, Perkins podmínil vydání jeho extrémním zkrácením a vytvořením jednoduchého bestsellerového rozsahu, který byl nakonec nazván Of Time and The River (O času a řece). Román byl skutečně komerčně úspěšný, ještě více než K domovu pohleď, anděle! Postava Esther Jackové byla založena na osobě Aline Bernsteinové.
Od roku zastupoval Wolfovy zájmy literární agent Maxim Lieber. Na jeho radu Wolfe opustil vydavatelství Scribner's a upsal se vydavatelství Harper and Row. Jedním z důvodů odchodu bylo též připisování úspěchu jeho románů Perkinsovi a jeho editaci, což Wolfe těžce nesl.
Wolfe strávil ve letech hodně času v Evropě, zvláště v Německu, kde měl mnoho přátel. Nicméně v roce byl svědkem incidentu diskriminace židovské menšiny, co ho rozrušilo a změnil na Německo svůj názor. Vrátil se do Ameriky a vydal povídku popisující zmíněný incident pod názvem I Have to Tell You v periodiku The New Republic. Kvůli jejímu publikování byly Wolfovy knihy německou vládou zakázány, stejně tak byl Wolfovi zakázán pobyt v zemi.
V roce poprvé od vydání svého prvního románu navštívil rodné Asheville.
Poslední etapa[editovat Kde se natáčela Princezna a půl království?
Honza zabije draka a získá princeznu a půl království. A tam, kde jiné pohádky končí, naše začíná. Princezně se totiž obyčejný Honza nelíbí, stejně tak jejím královským rodičům. Neumí se chovat, jeho způsoby vzbuzují všeobecné pohoršení a to není nic proti tomu, když se na zámku objeví jeho rodiče. Princezna si zoufá, král s královnou taky, jenže královský slib je královský slib.
Na scénu přichází bývalý princeznin nápadník, panovník sousedního království, sobecký král Egon, který princeznu nechal napospas drakovi. Ta se nechá obelstít jeho výmluvami a odpustí mu. Honza má princeznu upřímně rád a když pochopí, jak je z celé situace nešťastná, svatbu zruší a vrátí se do rodné chalupy.
Princezna odjíždí s Egonem do jeho království, jenže tam teprve pozná jeho pravou povahu. Když chce utéct, Egon ji uvězní. Naštěstí se podaří uniknout princezninu rádci, učiteli dvorské etikety rytíři Valeriánovi. Ten věří, že jediný, kdo může princeznu zachránit, je Honza. Dokáže se ale Honza naučit dvorské mravy tak, aby mohl nepozorován vniknout na Egonův zámek a už podruhé princeznu zachránit? To je úkol stejně těžký jako zabít draka, zvláště když Egon nenechal nic náhodě a zatykače na Honzu s Valeriánem visí na každém rohu.
Autorem vtipného scénáře je Petr Hudský, pohádku natočil režisér Karel Janák. V hlavních rolích vidíme Matouše Rumla jako Honzu, Evu Josefíkovou jako princeznu, Jakuba Prachaře jako krále Egona a Marka Ebena v roli rytíře Valeriána.
Zajímavé lokace pro film
Král Štěpán, královna i princezna Kateřina sídlí na hradě Bouzov. Celé jméno princezny zní: Kateřina Adriana Markéta Eliška princezna z Arkádie, hraběnka z Mormoku, vévodkyně z Elveru a Juditiných plání, baronka z Cornelu.
Honza bydlí ve vesnici, což je skanzen Veselý kopec u Hlinska.
Egonova Lhota byla natočena v nedalekém skanzenu Betlém přímo v Hlinsku.
Dračí jeskyni a okolní skály najdete v Moravském krasu u jeskyně Pekárna.
Princezna si stěžuje na nemoc její oblíbené sovy Cecílie u pavilonu Přátel venkova na mostku přes Mlýnský náhon ve Veltrusech. Zámecký park si ostatně zahraje v několika dalších scénách. Poznáte ho podle originálních mostků.
Egonův Hradec je ve skutečnosti Kolín. Ve filmu je vidět chrám svatého Bartoloměje. Egonova škola je bývalá farní škola. Egonovo pekařství sídlí v Regionálním muzeu, dříve Červinkovský dům.
Egonův zámek představuje zámek Hradec nad Moravicí.
Obrazárna a další interiéry uvnitř Egonova zámku jsou ovšem umístěny v Hrádku u Nechanic.
Hospodská scéna se odehrává v Hamerské krčmě ve Svobodných Hamrech.
Svatba Egona s Kateřinou v pohádkovém kostele svatého Egona je inscenovaná v kostele svatého Jana Křtitele v Sudicích.
Kde se natáčely filmy
Anděl na horách - Tatranská Lomnica
Anděl Páně - Kašperk, Křivoklát, Český Šternberk
Bílé peklo / Weisse Hölle - Bernina
Casino - Las Vegas
Četníci z Luhačovic - Luhačovice
Dvanáct měsíčků - Rožnov pod Radhoštěm
Harry Potter - Londýn, Alwick
Hastrman - Holanské rybníky
Hra o trůny - Island, Chorvatsko, Irsko
Klammer - Jízda na hraně - Patscherkofel, Zwickenberg
Krakonošovo tajemství - Příchovice, Kost, Veselý kopec
Křižáček - Apulie, Sardinie, Kalábrie
Liebe - Rujana
Peklo s princeznou - Hřensko, Frýdlant, Kouřim
Poslední závod - Krkonoše
Pravý rytíř - Roštejn, Landštejn, Loket, Kestřany
Princezna a půl království - Bouzov, Hradec nad Moravicí, Hrádek u Nechanic
Princezna zakletá v čase - Křivoklát, Bouzov, Točník, Žebrák, Sobotín
Princezna a písař - Ploučnice
Schindlerův seznam - Krakov
Svatební cesta do Jiljí - Krkonoše, Lužnice, Berounka
Svatojánský věneček - Rabštejn, Uherčice, Nežárka
Tajemství staré bambitky - Lemberk
Tři oříšky pro Popelku - Moritzburg, Švihov
Tři životy - Helfenburk, Lipnice
Vrchní prchni! - Praha, Špindlerův Mlýn, Karlovy Vary
Zlatokopové z Arkansasu - Český kras
Želary - Oravská Magura
Diskuse
Diskuze k článku
INU
No nevím. Ale když člověk sleduje tyhle moderní pohádky, tak proti těm starým dávno natočeným nestojí ani za mák. Jestkli je to herci, provedením těžko říci. Té jejich popularity těžko dosáhnou
- Autor Honza
- Datum a čas
Reaguj Celkem 1 příspěvek v diskuzi
Přidat nový příspěvek
Radnice Prahy 10 sídlí ve Strašnicích ve Vinohradské ulici. Foto: archiv
Centrum bude občanům Prahy 10 asistovat při hledání a získávání pomoci od městské části, kraje či státu. Nabídne také kontakty na sociální pracovníky, zaměstnance bytového odboru, úřadu práce nebo občanskoprávní poradny. Klienti se v případě potřeby dozví, kde vyhledat právní pomoc nebo další služby, například finanční poradenství zaměřené na prevenci proti zadlužení.
„Sociální systém je složitý, chceme lidem usnadnit orientaci a pomoci jim řešit situaci, kvůli které se na úřad obrátili. Může to být jednoduché předání kontaktu či nasměrování na sociálního pracovníka, ale někdy je potřeba hodně empatie a také více času, než zjistíme, jakou pomoc návštěvník centra potřebuje. Například, když se na nás obrátí tatínek dvou dětí, jemuž náhle zemřela žena, a on si neví rady, co dál,“ řekl David Kašpar (STAN), místostarosta Prahy 10 pro sociální oblast a rodinnou politiku.
V posledních několika měsících fungovalo centrum ve zkušebním režimu a už během této krátké doby se podle Kašpara ukázalo, jak jsou jím nabízené služby potřebné. Na pracovnici centra se obrátilo několik desítek lidí, ať už osobně, emailem nebo telefonicky. Hledali pomoc při orientaci v systému sociálních a návazných služeb nebo nevěděli, kam se obrátit a jaké jsou možnosti řešení složité osobní, rodinné či bytové situace.
„Pilotní provoz Sociálního centra potvrdil potřebu takového kontaktního místa, které bude fungovat jako rozcestník a spolehlivý kompas při hledání adresné pomoci pro danou životní situaci,” dodal starosta Prahy 10 Martin Valovič (ODS). Nejčastěji se na centrum obraceli lidé mezi třiceti a šedesáti lety osobně. Přes 85 procent z nich mělo trvalé bydliště na Praze 10, a z velké většiny zatím nespolupracovali ani se sociálním pracovníkem, ani s žádnou pomáhající organizací. Hledali informace o sociálních službách (35 procent), bytové problematice (24 procent), zdravotních službách (19 procent) či informace o sociálních dávkách (14 procent).
Dlouhodobým cílem je služby centra dále rozvíjet, tak aby zde každý, kdo se na něj obrátí, našel pomoc. Z toho důvodu si pracovníci centra povedou anonymizované statistiky o poskytnutých službách. Tyto záznamy poslouží pouze k vyhodnocení a případné úpravě poskytovaných služeb.
Sociální poradenské centrum
Úřad městské části Praha 10, Vinohradská /
Pondělí a středa – I –
Tel.:
Email: SZP@PRAHACZ
editovat zdroj]
Kde se natáčela Princezna a půl království?
Honza zabije draka a získá princeznu a půl království. A tam, kde jiné pohádky končí, naše začíná. Princezně se totiž obyčejný Honza nelíbí, stejně tak jejím královským rodičům. Neumí se chovat, jeho způsoby vzbuzují všeobecné pohoršení a to není nic proti tomu, když se na zámku objeví jeho rodiče. Princezna si zoufá, král s královnou taky, jenže královský slib je královský slib.
Na scénu přichází bývalý princeznin nápadník, panovník sousedního království, sobecký král Egon, který princeznu nechal napospas drakovi. Ta se nechá obelstít jeho výmluvami a odpustí mu. Honza má princeznu upřímně rád a když pochopí, jak je z celé situace nešťastná, svatbu zruší a vrátí se do rodné chalupy.
Princezna odjíždí s Egonem do jeho království, jenže tam teprve pozná jeho pravou povahu. Když chce utéct, Egon ji uvězní. Naštěstí se podaří uniknout princezninu rádci, učiteli dvorské etikety rytíři Valeriánovi. Ten věří, že jediný, kdo může princeznu zachránit, je Honza. Dokáže se ale Honza naučit dvorské mravy tak, aby mohl nepozorován vniknout na Egonův zámek a už podruhé princeznu zachránit? To je úkol stejně těžký jako zabít draka, zvláště když Egon nenechal nic náhodě a zatykače na Honzu s Valeriánem visí na každém rohu.
Autorem vtipného scénáře je Petr Hudský, pohádku natočil režisér Karel Janák. V hlavních rolích vidíme Matouše Rumla jako Honzu, Evu Josefíkovou jako princeznu, Jakuba Prachaře jako krále Egona a Marka Ebena v roli rytíře Valeriána.
Zajímavé lokace pro film
Král Štěpán, královna i princezna Kateřina sídlí na hradě Bouzov. Celé jméno princezny zní: Kateřina Adriana Markéta Eliška princezna z Arkádie, hraběnka z Mormoku, vévodkyně z Elveru a Juditiných plání, baronka z Cornelu.
Honza bydlí ve vesnici, což je skanzen Veselý kopec u Hlinska.
Egonova Lhota byla natočena v nedalekém skanzenu Betlém přímo v Hlinsku.
Dračí jeskyni a okolní skály najdete v Moravském krasu u jeskyně Pekárna.
Princezna si stěžuje na nemoc její oblíbené sovy Cecílie u pavilonu Přátel venkova na mostku přes Mlýnský náhon ve Veltrusech. Zámecký park si ostatně zahraje v několika dalších scénách. Poznáte ho podle originálních mostků.
Egonův Hradec je ve skutečnosti Kolín. Ve filmu je vidět chrám svatého Bartoloměje. Egonova škola je bývalá farní škola. Egonovo pekařství sídlí v Regionálním muzeu, dříve Červinkovský dům.
Egonův zámek představuje zámek Hradec nad Moravicí.
Obrazárna a další interiéry uvnitř Egonova zámku jsou ovšem umístěny v Hrádku u Nechanic.
Hospodská scéna se odehrává v Hamerské krčmě ve Svobodných Hamrech.
Svatba Egona s Kateřinou v pohádkovém kostele svatého Egona je inscenovaná v kostele svatého Jana Křtitele v Sudicích.
Kde se natáčely filmy
Anděl na horách - Tatranská Lomnica
Anděl Páně - Kašperk, Křivoklát, Český Šternberk
Bílé peklo / Weisse Hölle - Bernina
Casino - Las Vegas
Četníci z Luhačovic - Luhačovice
Dvanáct měsíčků - Rožnov pod Radhoštěm
Harry Potter - Londýn, Alwick
Hastrman - Holanské rybníky
Hra o trůny - Island, Chorvatsko, Irsko
Klammer - Jízda na hraně - Patscherkofel, Zwickenberg
Krakonošovo tajemství - Příchovice, Kost, Veselý kopec
Křižáček - Apulie, Sardinie, Kalábrie
Liebe - Rujana
Peklo s princeznou - Hřensko, Frýdlant, Kouřim
Poslední závod - Krkonoše
Pravý rytíř - Roštejn, Landštejn, Loket, Kestřany
Princezna a půl království - Bouzov, Hradec nad Moravicí, Hrádek u Nechanic
Princezna zakletá v čase - Křivoklát, Bouzov, Točník, Žebrák, Sobotín
Princezna a písař - Ploučnice
Schindlerův seznam - Krakov
Svatební cesta do Jiljí - Krkonoše, Lužnice, Berounka
Svatojánský věneček - Rabštejn, Uherčice, Nežárka
Tajemství staré bambitky - Lemberk
Tři oříšky pro Popelku - Moritzburg, Švihov
Tři životy - Helfenburk, Lipnice
Vrchní prchni! - Praha, Špindlerův Mlýn, Karlovy Vary
Zlatokopové z Arkansasu - Český kras
Želary - Oravská Magura
Diskuse
Diskuze k článku
INU
No nevím. Ale když člověk sleduje tyhle moderní pohádky, tak proti těm starým dávno natočeným nestojí ani za mák. Jestkli je to herci, provedením těžko říci. Té jejich popularity těžko dosáhnou
- Autor Honza
- Datum a čas
Celkem 1 příspěvek v diskuzi
Přidat nový příspěvek
Radnice Prahy 10 sídlí ve Strašnicích ve Vinohradské ulici. Foto: archiv
Centrum bude občanům Prahy 10 asistovat při hledání a získávání pomoci od městské části, kraje či státu. Nabídne také kontakty na sociální pracovníky, zaměstnance bytového odboru, úřadu práce nebo občanskoprávní poradny. Klienti se v případě potřeby dozví, kde vyhledat právní pomoc nebo další služby, například finanční poradenství zaměřené na prevenci proti zadlužení.
„Sociální systém je složitý, chceme lidem usnadnit orientaci a pomoci jim řešit situaci, kvůli které se na úřad obrátili. Může to být jednoduché předání kontaktu či nasměrování na sociálního pracovníka, ale někdy je potřeba hodně empatie a také více času, než zjistíme, jakou pomoc návštěvník centra potřebuje. Například, když se na nás obrátí tatínek dvou dětí, jemuž náhle zemřela žena, a on si neví rady, co dál,“ řekl David Kašpar (STAN), místostarosta Prahy 10 pro sociální oblast a rodinnou politiku.
V posledních několika měsících fungovalo centrum ve zkušebním režimu a už během této krátké doby se podle Kašpara ukázalo, jak jsou jím nabízené služby potřebné. Na pracovnici centra se obrátilo několik desítek lidí, ať už osobně, emailem nebo telefonicky. Hledali pomoc při orientaci v systému sociálních a návazných služeb nebo nevěděli, kam se obrátit a jaké jsou možnosti řešení složité osobní, rodinné či bytové situace.
„Pilotní provoz Sociálního centra potvrdil potřebu takového kontaktního místa, které bude fungovat jako rozcestník a spolehlivý kompas při hledání adresné pomoci pro danou životní situaci,” dodal starosta Prahy 10 Martin Valovič (ODS).Nejčastěji se na centrum obraceli lidé mezi třiceti a šedesáti lety osobně. Přes 85 procent z nich mělo trvalé bydliště na Praze 10, a z velké většiny zatím nespolupracovali ani se sociálním pracovníkem, ani s žádnou pomáhající organizací. Hledali informace o sociálních službách (35 procent), bytové problematice (24 procent), zdravotních službách (19 procent) či informace o sociálních dávkách (14 procent).
Dlouhodobým cílem je služby centra dále rozvíjet, tak aby zde každý, kdo se na něj obrátí, našel pomoc. Z toho důvodu si pracovníci centra povedou anonymizované statistiky o poskytnutých službách. Tyto záznamy poslouží pouze k vyhodnocení a případné úpravě poskytovaných služeb.
Sociální poradenské centrum
Úřad městské části Praha 10, Vinohradská /
Pondělí a středa – I –
Tel.:
Email: SZP@PRAHACZ
Wolfeho bratr Fred založil nadaci Old Kentucky Home, která se měla zasadit o zřízení Wolfeho památníku. Ten byl otevřen pro návštěvníky roku Od roku je ve vlastnictví státu Severní Karolína a je i Národní historickou památkou. V roce bylo zničeno exponátů a jídelna během uličního festivalu Bele Chere, pachatelé jsou neznámí. Restaurování přišlo na 2,4 milionu. V roce byl dům opět otevřen pro návštěvy.
Návrat anděla od Sandry Masonové je divadelní hra vysvětlující reakce Wolfovy rodiny a občanů města Asheville na zveřejnění jeho románu Look Homeward, Angel. Každý rok je hrána v den Wolfeho narození v jeho Památníku.
Asociace The Western North Carolina Historical Association založila Literární cenu Thomase Wolfa, kterou uděluje každoročně od roku
Poštovní úřad Spojených států ocenil Wolfeho poštovní známkou ke stému výročí jeho narození v roce
Bibliografie[editovat editovat zdroj]
- Beyond Love and Loyalty: The Letters of Thomas Wolfe and Elizabeth Nowell ()
- My Other Loneliness: Letters of Thomas Wolfe and Aline Bernstein ()
- To Loot My Life Clean: The Thomas Wolfe-Maxwell Perkins Correspondence ()
- The Letters of Thomas Wolfe ()
Reference[editovat editovat zdroj]
- K domovu pohleď, anděle! (Look Homeward, Angel, )
- Of Time and the River ()
- From Death to Morning ()
- The Story of a Novel ()
- The Lost Boy ()
- The Web and the Rock ()
- You Can't Go Home Again ()
- The Hounds of Darkness
- The Hills Beyond ()
- Mannerhouse: A Play in a Prologue and Four Acts ()
- A Western Journal: A Daily Log of the Great Parks Trip, June July 2, ()
- Short Novels of Thomas Wolfe ()
- The Mountains: A Play in One Act; The Mountains: A Drama in Three Acts and a Prologue ()
- Welcome to our City: A Play in Ten Scenes ()
- The Collected Stories ()
- O Lost: A Story of the Buried Life ()
Korespondence[editovat editovat zdroj]
Thomas Wolfe se narodil v Asheville v Severní Karolíně jako nejmladší z osmi dětí otce Williama Olivera Wolfa (–) a Julie Elizabeth Westallové (–). Jen šest z dětí se dožilo dospělosti. Wolfovi bydleli na 92 Woodfin Street, kde se narodil i Tom. Jeho otec byl neúspěšný kameník, který rozjel byznys s náhrobky. Jeho matka pronajímala pokoj a pracovala s nemovitostmi. V roce otevřela ubytovnu v St. Louis „Pro Světový mír”. Zatímco rodina byla v St. Louis, dvanáctiletý Thomasův bratr Grover zemřel na tyfus. V roce Julia Wolfová koupila dům nazvaný „Old Kentucky Home” nedaleko 48 Spruce Street v Asheville. Vybudovala v něm penzion a bydlela v něm spolu s Thomasem, zatímco zbytek rodiny zůstal bydlet ve Woodfin Street. Wolfe žil ve Spruce Street, dokud neodešel na univerzitu v roce (v domě je nyní jeho památník). Wolfe si byl blízký s bratrem Benem, který ovšem zemřel rovněž brzy (jako 26letý) – tuto událost zaznamenal Thomas ve svém románu K domovu pohleď, anděli. Julia Wolfeová koupila a prodala později mnoho domů a nakonec se stala úspěšnou obchodnicí s nemovitostmi.
Wolfe začal se studiem na Severokarolínské univerzitě v Chapel Hill, když mu bylo 15 let. Byl členem Dialectical Society a studentského bratrstva Pí Kappa Fí. Jako první literární cíl si určil být dramatikem – na podzim roku se zapsal do kurzu psaní her. Jeho jednoaktovka Návrat Bucka Gavina (The Return of Buck Gavin), byla předvedena nově vytvořeným souborem Carolina Playmakers, pak i spolužáky, s Wolfem v hlavní roli. Editoval na univerzitě studentské noviny The Daily Tar Heel a vyhrál The Worth Prize for Philosophy za esej s titulem Krize v průmyslu (The Crisis in Industry). Jiná jeho hra Třetí noc (The Third Night) byla inscenována v prosinci Wolfe byl uveden do univerzitního čestného klubu Golden Fleece honor society (Ctihodný spolek zlatého rouna).
Promoval s akademickým titulem bakaláře svobodných umění v červnu V září téhož roku nastoupil na Graduate School for Arts and Sciences na Harvardově univerzitě, kde studoval psaní her pod vedením George Pierce Bakera. Dvě verze Wolfovy hry Hory (The Mountains) byly předvedeny skupinou Baker's 47 v roce
V roce Wolfe získal magisterský titul z Harvardu. Jeho otec v červnu toho roku zemřel v Asheville. Tato událost silně ovlivnila jeho tvorbu. Wolfe pokračoval ve studiu další rok se skupinou Baker's 47 Workshop, která inscenovala jeho hru s deseti akty Vítejte v našem městě (Welcome to Our City) v květnu
V listopadu se Wolfe přestěhoval do New Yorku. Usiloval o inscenaci svých her na Broadwayi. V únoru začal učit angličtinu jako suplující učitel na New York University (NYU), v čemž pokračoval následujících sedm let.